V článku najdete nějaké základní informace o postup soudního exekutora při provádění exekuce.

Exekuce k vymožení peněžitého plnění

§ 12

Požádá-li o to při provádění exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů plátce mzdy, oprávněný nebo povinný a není-li exekuce prováděna ve prospěch více oprávněných, určí exekutor, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena.

§ 13

Povolí-li soud při provádění exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu odklad exekuce a bylo-li peněžnímu ústavu doručeno usnesení o povolení odkladu před provedením exekuce, neprovede peněžní ústav exekuci, dokud mu nebude exekutorem doručeno vyrozumění, že odklad byl zrušen, nebo v případě, že soud povolil odklad exekuce podle § 54 odst. 1 zákona, vyrozumění, že doba odkladu uplynula.

§ 14

Exekuce prodejem movitých věcí může být provedena s výslovným určením věcí, které mají být prodány, nebo bez tohoto návrhu. Exekutor není při provedení exekuce vázán návrhem oprávněného, že má být provedena exekuce pouze prodejem výslovně určených věcí.

§ 15

Zlato v jiné podobě než světově obchodovatelných slitcích, jiné drahé kovy a drahé kameny odhadne znalec. Exekutor je následně prodá v dražbě jako jiné movité věci.

§ 16

Dražební jednání při provádění exekuce prodejem nemovitosti a prodejem podniku může řídit jen exekutor nebo kandidát; jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření exekutora provést jiný zaměstnanec exekutora; řídí se přitom pokyny exekutora nebo kandidáta.